úvod   obšťastník  články  zprávy   kalendář   historie   sponzoři   dresy   kontakty   facebook


Kolik je mopedům Stadion
 

Jarní pranostiky má v paměti každý. „Březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem“. Kdo se tak rozhodl i letos, zaváhal a připravil se o jednu z nejteplejších jarních klasik. Jaro do nás vytrvale pouští novou energii, přírodu barví do všech veselých odstínů a kolo, to je syntetizátor. V rámci Zahájení cyklistické sezony v Ústí, jsme využili nabídky a přesunuli sraz k Cyklocentru v zanádražním prostoru. Místo asfaltu a parkujících aut jsou tu ústecké mosty, řeka, výletní zámeček Větruše, dominantní Mariánský vrch. K tomu tolik kol, to je prostředí veskrze cykloturistické! Situace s peněženkou na krku, mapami pod paží a tužkou za uchem vystřídalo luxusní prostředí se židličkami a stolkem. K tomu bylo v zázemí připraveno předstartovní občerstvení pro všechny. Péče města Ústí byla zřejmá! Atmosféru hromadné jízdy čerpali i nové tváře, nebývalý zájem způsobil, že na tři náročné trasy ve středohoří vyjelo 45 účastníků. Na požadavek účastnického listu, po vzoru turistů, jsme ale připraveni nebyli. Litujeme, že neuspokojený žadatel ztratí u vnoučat svůj kredit. Ostatním stačilo mapové, informační a stravenkové vybavení a výběr některého směru. Když to vypadalo, že se na stíhání vydáme samostatně, dorazil Pepa, který si před startem obětavě udělal lékárenský okruh, aby zajistil rodinu. Pak nám ale ujel. V síti dobrých silniček středohoří a za podpory dlouhého signálu lokomotivní houkačky, jsme na samostatné stíhací jízdě míjeli jen cyklisty v protisměru nebo pasoucí se domácí zvířata. Teprve u monumentu středohoří, jsme skupinu zvětšili na tři. Společnou stíhačkou jsme při jednom stoupání v lese předjeli užovku a místa občerstvení jsme dosáhli v pravé poledne. To už nikde v okolí neběhala žádná kuřata, protože po ohlášení počtu účastníků řekla paní vedoucí, že si nějak poradí! Nelehkou úlohu obsluhy jim ztěžoval slalom mezi ležícími koly. Většina klidně odpočívala, na jednom se pracovalo. Odstraňoval se pomalý defekt, přičemž „barva“ kola, nebyla shodná s dresem pracujícího mechanika! Vašku buďme rádi za takové kamarády! Zajímavý poznatek sdělila Katka, která v posledních pěti jízdách přijela z Opárenského údolí do romantického Kocourova vždy po jiné cestě. Proč ne, od roku 2004, kdy jezdíme Českým středohořím pravidelně, jsme ho projeli křížem krážem. Statistka zaznamenala za 15. ročníků jízdy Českým středohořím na 530 účastníků. Trasy dlouhé a krátké, později dlouhé, střední a krátké v rozsahu 50 – 165 km. Kdo by chtěl projet sám všechny trasy, dalo by mu to 3 600 km, a kdyby všech 530 účastníků vždy jelo jen střední trasu, dosáhli dohromady přes půl milionu osobokilometrů! A velká většina by mohla hrdě porovnávat svůj věk s mopedy Stadion, které jsme na výjezdu z Kocourova potkali!  
Tak ať nám to středohoří ještě pár let vydrží!     M.K.

http://mikonky.rajce.net/05_Ceske_stredohori
http://bob51.rajce.net/2018_XV._ROC._CDJ_CESKYM_STREDOHORIM