úvod   obšťastník  články   zprávy  kalendář   historie   sponzoři dresy  kontakty facebook


UKONČENÍ SEZONY PO LETECH

V archivech se hrabeme většinou vždy, když nám něco chybí, nebo tam hledáme inspiraci.   

V záznamech je dohledáno, že první ukončení sezony se konalo v sezoně 1995. V Obšťastníku 6/95, ze dne 23. 10. bylo administrativním způsobem vyhodnoceno 14 akcí, kterých se zúčastnilo 439 cyklistů, z toho 200 cizích, převážná část opakovaně. Celková délka cyklo akcí byla 2830 km, za SKCÚ  bylo vyhodnoceno 33 cyklistů. Ti, kteří se umístili do 22. místa, si zajistili zvýhodnění pro následující sezonu. Na těchto pozicích čteme jména: Ďurčík, Motyčka, Vilda sen., Holý, Pilip, Loukota, Konopásek, Štefanik, Starý, Novotný Z., Růžička, Souček, Klauber, Hofman, Medal, Štípek, Živnůstka, Motyčka, Šantora, Dalecký, Hamala jun., Hamala sen.

Ukončení sezony 1996 se konalo 26. 10. a pozvánkou na netradiční ukončení cyklistické sezony, měla být neznámá cyklotrasa o délce cca 60 km. Poslední akce se zúčastnilo 22 cyklistů. Start u nádraží ÚnL Střekov, cílové místo od 14 hod v restauraci Kotva Vaňov. Bodovací soutěž devíti akcí opět zvýhodnila 26 členů pro následující sezonu. Jsou to: Hamala sen., Motyčka, Starý, Štefanik, Medal, Konopásek M., Klauber, Souček, Holý, Hrbáček, Kolský, Pilip, Vilda, Eichler, Fajt, Hofman, Rak, Beneš, Teufel, Doškář, Ďurčík, Vaňáčová, Novotný Z., Němec, Hamala jun., Konopásek P.

Ukončení sezony 1997 v záznamové dokumentaci provází překvapivé údaje. Místo původního termínu z celoročního kalendáře (27. září), uvádí Obšťastník č. 7/97 zakončení sezony v historicky nejpozdějším termínu 22. listopadu! S údaji v 11:00 hod, před nádražím Ústí Střekov, symbolickou trasou do 50 km a cílovým posezením od 14:00 hod u Kroupů, to nejspíš bude pravda. V bodovací soutěži je na 1. místě nebývalá tlačenka. Maximum 163 bodů mají hned 4 borci: Beneš, Hamala sen., Klauber a Štefanik. Za nimi s malými odstupy Hamala jun., Holý, Rejcha, Němec, Novotný Z., Falcman, Hodek, Hofman, Doškář, Stejskal, Motyčka, Polanský, Vilda, Miřatský, Medal, Konopásek, Starý. Všichni se vešli do sto bodové hranice!

Ukončení sezony 1998 bylo pojato bez rozdílu disciplín a dne 10. 10., kdy se konal „Běh cyklistů“, byla za účasti 23 běžců a následného vyhodnocení ukončena i cyklistická sezona. Slabou připomínkou, že se jednalo o cyklistický oddíl Cyklotour byl, dnes již nezjištěný počet kol, jako dopravních prostředků na místo startu a dvojice rozhodčích Zd. Hamala senior a Ruda Štípek.

Ukončení sezony 1999 bylo kalendářně opět zapracováno do Běhu cyklistů, který se konal dne 6. 11. v 11:00 hod u vysílače na Střížovickém vrchu. Běhu se zúčastnilo 12 běžců, vyhlášení bylo v restauraci u Kroupů, vedoucí akce Václav Fajt. Kola se dostala ke slovu pouze při konverzačních tématech v časech minulých nebo budoucích.                   

V letech 2000 a 2001 se ukončení sezony nekonalo ani samostatně, ani jako součást běhu cyklistů.  

Ukončení sezony 2002 – Na hřebík ještě ne 5.10. Ukončení sezony vrací do kalendáře. Vedoucí akce Míra Hofman připravil 50 km trasu do východní oblasti Českého středohoří a založil tím tradici cílového místa v Homoli u Panny. Trasa z Vel. Března přes Horní Zálezly do Pohoří a Němčí měla prim v krátkém stoupání za obcí Pohoří. Znalci ví, že větší kopec se v této oblasti těžko hledá. Na vrchol se dostaly 3 královny a 22 králů a pomyslnou trofej si odnesl J. Falcman. Při této akci také Vl. Starý testoval svůj mobil 24 hodin ve vodě. Když ho druhý den našel, už nedýchal, ale po vysušení byl schopen i vibrací!

Ukončení sezony 2003 – Výlet bez prémie 4.10. Akci zpestřila proklamovaná účast prezidenta oddílu. Přijel stylově ve žlutém, tak jak se na vedoucího muže pelotonu patří. Nikoliv ale ve žlutém dresu, nýbrž na žlutém kole. Hofík, jako vedoucí akce se osvědčil trasou, která byla „jenom“ 75 km. Za chladného podzimního dopoledne byla trasa připravena tak, aby nás co nejvíce prohřála. Do kopců se pouštíme hned v nejbližším okolí. Z Povrlů do Mnichova je to pohodových 30 min, ale také 300 výškových metrů. Téměř stejné převýšení z Libouchce do Tisé je vzhledem k poloviční délce „výživnější“. S dojezdem pod věž Děčínského Sněžníku se spouští hustý déšť, jakoby chtěl odplavit stopy našeho úsilí. Cyklotrasou č. 3017 se přes Děčín vracíme do Labského údolí. Cestou po pravém břehu řeky potlačujeme myšlenky na doplnění kalorií a místo toho se opět zahříváme zdoláváním dalších kopců. Závěrečný úsek z Týniště do Doubravice nikoho nenechá na pochybách, že České středohoří vzniklo pro potřebu cykloturistiky a hostinec u Horáčků v Homoli pro následný relax. Pokračování si slibujeme na jaře! Málem jsem zapomněl připomenout, že cestou z Homole čistí Míra H. svah od plevele svojí přilbou, když nezvládl jednu ze zatáček a dostává se mimo silnici.

Ukončení sezony 2004 – Klíč pod rohožkou 23.10. Pravidla pro ukončení sezony byly stanoveny v Obšťastníku č. 8: Vedoucí akce má možnost z objektivních důvodů nebo nepříznivých podmínek změnit trasu (…objektivní důvody určí vedoucí akce a proslýchá se, že zřejmě naplánuje nějakou zkratku). Akce není zabezpečena doprovodným vozidlem ani bufetem na trase (…vedoucí akce připustí na start pouze toho, kdo bude mít krabičku první pomoci, něco v kapse a něco v lahvi). Účastníkům, kteří projedou jako první kontrolním bodem, který určí vedoucí akce je v cíli slíbena prémie (…na prémii nemá nárok ten, kdo předjede vedoucího akce). Výjezd na Bukovou horu se po několik sezon stává vrcholovým místem akce. Humboldtova skalní vyhlídka je místo pro nádherné pohledy do Labského údolí, ale nad řekou se stále povaluje mlhavá vrstva a naše úsilí není odměněno. V Děčínské Boudě jsme za to uvítali možnost lehkého občerstvení. Pokračujeme přes Verneřice, Lovečkovice a Třebušín, kde objížděním skalního vrchu Kalich, pozorujeme jeho tvarování. Je to i doporučený tip na turistický výšlap. Zůstáváme v opojení cykloturistiky a letošní finále uzavíráme v oblíbené cykloštaci na Homoli. Zde, posíleni vydatnou gulášovkou, zamykáme letošní sezonu. Kdo by chtěl jet mimo program, pomyslný klíč je pod rohožkou, jinak ahoj v roce 2005.       

Ukončení sezony 2005 – Poslední vyjetí 22.10. Pohodová jízda podle Labe skončila v Boleticích. První vrcholový stupeň dosahujeme v Lesné. Ten pro celkové naplnění nic neznamená, a tak pokračujeme do Rychnova, kde je vrcholový stupeň číslo 2. Je to výše, ale kolem dokola nic nevidíme. Naše výškové cíle jsou opět na Bukové hoře. V bufetu se s námi na chvíli zastavuje čas, když pijeme výživný ionťák za dumpingovou cenu neskutečných 10 Kč. O 100 m dále na Humboltově vyhlídce vidíme, jak podzim za měsíc pokročil. Mistr barev nás celou cestu přesvědčoval, že na něj nikdo nemá a nyní nám to předložil ještě v panoramatické podobě. Loňská gulášovka se osvědčila, neboť kdo umí, ten umí. Místo loňského pomyslného šperháku jsme nechali vyrobit skutečný centrklíč, který se později stal klenotem a trvalým nástrojem. Systém zamykání byl otočkou doprava, nejlépe 2x. Několik dní po závěrečné akci došla zpráva, že Jirka Waldhauser cestou ze sanatoria v Homoli projel oraniště a těžce se hýbal.

Ukončení sezony 2006 - Podzimní pozvánka 21.10. Plných 204 dnů od aprílového zahájení opět bereme do ruky centrklíč k sezonnímu uzamčení. Kdo celý rok z různých důvodů nemohl, má příležitost potkat se s přáteli, které spojuje pohyb, kolo a cykloturistika. Akce je příležitostí nejen pro členy oddílu, ale i pro řadu Vašich známých nebo rodinných příslušníků. Společnou cestou nebo si dojezd můžete přizpůsobit podle možností a času. V cíli budete vždy vítáni. Pro každého účastníka však tato cesta vede do kopce. Ukončení sezony se však jelo za mlhy a deště a volba tras byla obrazem počasí. Kuriózním defektem v hospodě, kdy plášť splaskl po dobu našeho pobytu, jsme ještě před odjezdem zalepili poslední letošní díru. Nejstarší účastník a pak každý kdo chtěl, provedl několikanásobné otočení centrklíčem a bylo hotovo. I když jsme druhý den vnímali slunečné babí léto s trochou lítosti, sezona 2006 pro nás skončila typickou podzimní sobotou.

Ukončení sezony 2007 – Jak jsme věšeli kola 20.10. Kdekdo končí sezonu. Hrady a zámky prohlídkou v dobových kostýmech, v železničním muzeu naposledy zatopili parní lokomotivu a vyjeli na nostalgickou jízdu. My vyjíždíme na kolech. Když nevyjde počasí, šatník vydá to nejodolnější oblečení a cyklista to nejzásadovější přesvědčení. Významná cílová meta dávala naději, že konečný počet účastníků bude nižší, než těch 16 na startu. I když je souběh cyklostezky a řeky veskrze romantický, ten den se romantika krčila pouze nad spadaným listím. Touha po kopci, který by přinesl více tepla, se naplnila až v Boleticích. U Homolky, to je kolem 500 m n. m. však začala zatažená obloha vydávat první vločky a o 100 m výše byl krajnice slušně lemované sněhem. To vydrželo až k Bukové hoře, kde měla v Děčínské chatě čočková polévka výživnou i zahřívací hodnotu. Když se vydáváme na zbytek trasy, poledne obrátilo tvář dne. Den se rozjasnil a za podpory slunce nás vedl barevnou podzimní krajinou. Z různých směrů narostl v cíli počet na 3 desítky a jednoho psa. Dojetím posledního účastníka, jsme přistoupili k rituálu zamykání. Každý si originálním centrklíčem otočil ve směru hodin na dva západy a sezóna 2007 se stala minulostí.

Ukončení sezony 2008 – Naše cyklistická pohoda 18.10. Byl listopad 2007 a termín jsme při sestavě celoročního kalendáře střelili naprosto od boku. Zvolený den politici označili za den zkázy i vítězství, finančníci se třásli nad padajícími burzami. My jsme si vychutnávali pravou cyklistickou pohodu. Než jsme se vydali na trasu, předali jsme Jirkovi největší jubilejní dres v historii oddílu: 5XL! Ve stopě loňské trasy jsme si od začátku užívali krásného podzimního dne. S foťákem v pohotovostní poloze jsem na pokraji vyčerpání dojížděl skupiny, skákal z kola a nemohl se nabažit jedoucích cyklistů v čarokrásné přírodě. Impozantně se k modré obloze tyčila věž vysílače na Bukové hoře a stejně tak jedinečný byl pohled z Humboldtovy vyhlídky. Zatím co silniční kola se přísně držela asfaltu, pro pár horalů vedla cesta z Bukovky na Víťovu rozhlednu po louce a pastvinách. Za stálého slunce a radosti pokračovala naše cesta až do Homole. Tady celkový počet „zamykačů“ dosáhl 28. Nad zákuskem se šlehačkou, ovarem, či kuřecími křídly si originálním centrklíčem mohl každý zatočit, kolikrát chtěl. Sezóna 2008 je u konce, ale po dnešku doporučujeme, aby si každý nechal otevřená vrátka. Mohou být i přední. Vyrážet dveře při každé podobné přízni počasí by se prodražilo. Letošní osmička výrazně rozšířila skupinu jubilejních dresů. Schody, odjakživa místo pro cesty vzhůru i návraty, jsou v Homoli vždy oblíbeným místem pro focení. Defektů se nebojte, ten poslední na sebe vzal kamarád Vláďa Starý na cyklostezce. Jo a Dan, který byl přítomen na všech letošních oslavách šedesátníků, byl tak nadšen, že nás už teď všechny pozval na svoji šedesátku. Bude to v roce 2038! 

Ukončení sezony 2009 – 24.10. Podzimní barvy a inflace. Všechny informační linky i kanály splnily své poslání, když jsme museli posunout termín. V meteorologických barvách se teplota vrátila z modré do zelené. Měřeno na stupně, bylo o deset více než před týdnem. Na startovním dokumentu s pozadím Svatého Vojtěcha jsme zaznamenali 25 účastníků, další se přidávali cestou, a tak se v Homoli nakonec sešlo na čtyřicet příznivců podzimní cyklo i turistiky. Cyklostezka byla tradičně poslední místo, kde bylo možno zaznamenat všechny pohromadě. V dalších úsecích to pak byly malé skupinky, které ale ideálně zapadaly do kompozic cykloturistiky a podzimní přírody. Když dravé slunce začalo prostupovat podzimní mlhou, barvy byly ještě barevnější. Trochu hrůzy, téměř jako skryté komando před akcí, způsobila skupinka ležících černých krav na pastvině V Olšinách. V návětrném kopci před Příbramí je v krajnicích ještě důkaz sněhové kalamity z minulého týdne a na dálku viditelná věž na Bukové hoře se opět zahaluje do mlhového oparu. Děčínská chata je za chvíli plná a slouží jako občerstvovací stanice. Novou trasou - z části po červené a zčásti neznačenou lesní, přijíždí na Bukovku skupinka na horských kolech pod vedením Děčíňáka Jardy. Závěrečný úsek do Homole je veden trasou přes Klínky a Haslice. Podzim tady na nás dýchá z každého stromu a někteří si dokonce užívají pár kilometrů navíc. Cíl je ale pro všechny stejný a u Horáčků je záhy celá přední část lokálu obsazena účastníky dnešní akce. Zlacený cyklotourácký centrklíč putuje z ruky do ruky k závěrečnému rituálu. Otočit dvakrát doprava a je po sezóně. Dan s těžkým srdcem vrací Kilometrového Maxe, ale současně dodává, že má našlápnuto na jeho obhajobu. Jako garant akce nechal vytisknout specielní jednostrannou bankovku v hodnotě pěti set ďábelských peněz, kterou zde může každý člen oddílu utratit na účet Cyklotouru. Při placení zjišťujeme, že inflace snížila její hodnotu na 50Kč, a tak si zklamání kompenzujeme prohlídkou tří zarámovaných výjevů ze života Cyklotouru, které najdou místo na zdi zdejšího sanatoria a budou deklarovat, že do Homole jezdíme rádi. Jezděte sem s námi, v příští sezóně určitě několikrát!

Ukončení sezony 2010 – 30.10. Centrklíč v akci. Když se v sobotu 30. října odpoledne zaplnila restaurace u Horáčků téměř do posledního místa, znamenalo to obsloužit asi 45 hostů s cyklistickým apetitem. Předcházela tomu obvyklá jízda zamykání sezony. Výjezdní skupinu se po dlouhé době podařilo zdokumentovat s dominantou Mariánského mostu. Další cesta pak vedla k novému sportovnímu areálu ve Valtířově, který jsme, zcela prázdný, několikrát objeli. Další část cyklotrasy zkoušíme ve Velkém Březně, ale nedodělané úseky nás vyhání zpátky na silnici. V Těchlovicích jsme se zařízli do údolí Rychnovského potoka a pod dohledem zříceniny Vrabinec šplháme do východního Středohoří. Silnice ještě nese stopy srpnových povodní. Odbočkou přes Rytířov jsme do listnatých lesů ponořeni zcela a prudký výjezd z obce jen těžko vyvažujeme lehkými převody. Všude kolem je zlatá až rezavá barva listů, které jsou na konci svého času. Při pobytu v Děčínské chatě nechybí tradiční zahřívací polévka. Cestou necestou, napříč loukami a pastvinami vyrušujeme pasoucí se krávy, když na horských kolech přejíždíme k rozhledně u Náčkovic. Nejkratším směrem přes Klínky jedeme zhodnotit Homolské bankovky, které jsou dnes kryty potem. Tradičnímu rituálu předchází vyhodnocení Seriálu dálkových jízd s Cyklotourem. Osm účastníků, kteří splnili podmínky soutěže, si odneslo cyklotourácká trička a hodnotné cyklistické doplňky, které věnoval partner oddílu Cykloservis Martina Richtera a Bicykl servis Kříž. Následně si každý symbolicky otočil centrklíčem. Někteří dokonce tam i zpátky, aby ještě mohli v příznivém podzimu dohánět kilometry, které jim chybí, když atakují Kilometrového Maxe. Zcela netradičně pojal ukončení sezony Ondra s Petrou. Po defektu a absenci náhradní duše i lepení, využili znovuzrozenou Zubrnickou lokálku. Stali se tak zřejmě prvními kolaři, které tento motorák po 17 letech svezl a to ještě z kopce dolů. K událostem tohoto dne patří i zpráva, že Zabiják doma neúspěšně zahraňuje tekoucí akvárko a pádem na mokré zemi málem zabil sám sebe. Těm, kdo neuváženě zamkli a kola pověsili, sdělujeme, ať nelitují. Začínáme totiž připravovat program na rok 2011.

Ukončení sezony 2011 – 22.10. Zamykání s přívlastkem. Zamykání významné sezony a vyhodnocení seriálu „20 let s Cyklotourem“ mělo na startu vzácného hosta – Michala Třetinu. Jestli některé názvy článků měly ve svém titulu přívlastek, který přesně určoval charakter akce jako slunečný…, deštivý…, barevný, pro letošní zamykání použiji s klidným svědomím příznak studený. Přesto telefonická zpráva do Homole zněla, že se k nim valí přes 4 desítky účastníků. Nižší teplota jistila zcela volnou cyklostezku i sportovní areál ve Valtířově, kde jsme zopakovali loňské okružní jízdy. Podzimní mlha se však moc nezvedala, a tak výstup k Bukové hoře byl zastřen závojem. Když se na okamžik mlha rozestoupila, bereme to jako úctu k našemu výkonu. V další části dáváme přednost asfaltové cestě do Příbrami a Verneřic. Mlha se opět vrací a stupně se krčí na nejnižších plusových hodnotách. Kdo má krátké rukavice, jede snad s rukama v kapsách. Dojezdem všech účastníků, jsou v Homoli obsazeny všechny stoly. Horáčkovi nasazují nejrychlejší převody, ale tempo zvládají. V 14:40 tlumíme velmi hlučnou hospodu a zahajujeme vyhodnocení domácí ligy. Vyhlášený seriál „20 let s Cyklotourem“ má 11 vítězů, kteří účastí a výkonem v sedmi bodovaných akcích, dosáhli stanoveného limitu. Ocenění získávají tričko s logem a poukázku na zboží v cykloprodejně M. Richtera. Celkové hodnocení ukazuje minimální bodové rozdíly a také Ďáblovo vítězství o 3 délky! Uznání výkonů vystřídalo ocenění životních výročí. Některé významné události mají význačné hosty, a tak komu uniklo, že s námi od startu šlape píšící cyklo cestovatel Michal Třetina. Pár hřejivých slov o dnešní akci kompenzuje venkovní zimu. Defilé vrcholí předáním centrklíče do davu přítomných a symbolické otáčení. Sobotní odpoledne konečně i v Homoli prosvítilo očekávané slunce, a tak slavnostní atmosféru ještě dokumentujeme společným fotem na schodech do Chrámu dobré nálady. Účastníkům akce děkujeme za smělost, se kterou ráno vyrazili proti zatuhlému teploměru. Partnerům a sponzorům za to, že přispěli k úrovni vyhlášené soutěže. Všem ostatním sdělujeme, že hned za poslední zatáčkou je vidět sezona 2012!

Ukončení sezony 2012 – 10.11. Zhodnocení sezóny 2012 KALENDÁŘEM 2013. 10. 11. 12. – výjimečné datum, které láká páry i jednotlivce k životnímu kroku. My jsme ho zvolili jako nejzazší termín pro poslední cykloturistickou akci a zamykání sezóny. Počasí bylo kromě příprav hlavním faktorem, který mohl tuto akci zásadně ovlivnit. Jasno bylo podle novin pouze v Barceloně a v Tokiu, a proto byli jsme s aktuálním stavem docela spokojeni. Kola dohustilo přes tři desítky účastníků, mezi nimiž nechyběli tradiční přátelé z okolí. Na těle přibylo zateplovacích vrstev a ubylo zastávek. Na trase bylo méně zelené, přibyla žlutá, hnědá a rezavá. Fotografie ukazují, že přibyla i červená v tvářích nebo v celých ksichtech, to když jsme vyšlapali nejvyšší místo na trase. Byl klasický podzim s malou dohledností, žádná panoramata. Listopad dostál svého jména hlavně v okolí Sedla, kde jsme přejížděli doslova po listovém koberci. Těsně před polednem obkládáme „U Horáčků“ plůtek a cyklostojany naší technikou. Je to asi 60 metrů kol v řadě a na sobě. Uvnitř je ještě těsněji, přidávají se stoly a židle, po příjezdu dalších členů a hostů je nás přes padesát. S tradičním gulášem je stoprocentní spokojenost a k vyvážení kalorických hodnot je možné smlsnout i zákusek. Velmi živou atmosféru přerušujeme krátkou pietou. Vzpomínáme na skromného kamaráda, který prohrál boj, kde se na férovku nehraje. Při vyhodnocení seriálu bude zmíněno mnoho aktérů letošní sezony, ale Fanda si zaslouží být první. Smutek ustoupil výkonům. Sezona končí symbolickým otočením centrklíče, který jde z ruky do ruky. Věrnostní program Cyklotouru byl dalším ze seriálů, které jsme v posledních třech letech vyhlásili na podporu účasti a jako ocenění. Idea se naplnila, bodovalo 55 Cyklotouráků. Vážíme si, že je mezi nimi i řada žen a přidali jsme ty, kteří se nejvíce zasloužili o pořadatelskou činnost. Základním prostředkem pro ocenění se stal bohatý fond pořízených fotografií. Zvolili jsme kalendáře, fotoknihy a velkoformátové fotografie. Rozdali jsme 35 cyklotouráckých kalendářů 2013. Všem to s devadesáti procentní účastí a 380 body natřel Ďábel Dan!. Jeho Ďábelská kniha 2012, se prohlížela u každého stolu. Karel 5. se stal žádanou osobou z titulní strany kalendáře 2013 a jeho majitelům rozdával podpisy jako filmová hvězda. Nedávný oslavenec Mapař byl pasován na jediného cykloturistu s kartografickou pamětí a převzal knihu s věnováním od Milana Silného. Jasno ze světových metropolí Barcelony a Tokia, jakoby se přelilo i do Homole. Bylo zřejmé, že mezi, účastníky akce vládla spokojenost a že s klidným svědomím můžeme zazimovat. Známku kvality nám pak nepřímo pomohla zhodnotit i nevlídná a deštivá neděle. 

Ukončení sezony 2013 – 26.10. Výměna kalendářů. Hokej se hraje na 60 minut a prodloužení, fotbal na 90 minut a nastavení, na kole se jezdí od startu do cíle. Sezonu, kterou jsme odstartovali v březnu za mrazivého jara, končíme v závěru října za teplého podzimu. Trvala 31 týdnů a přinesla téměř stejný počet akcí. Tyto číselné hodnoty skvěle doplňovala dnešní velká skupina na startu, další skupinky s pozdějším odjezdem a z poloviny zaplněná autobusová linka do Homole. Cyklojízda k ukončení sezony, směřovala opět do východní části Českého Středohoří. Zahájila spanilou jízdou po cyklostezce se zjištěním, že úsek Ústí – Děčín je téměř hotov. Podzim už byl všude kolem. Teplota se zadrhla někde okolo 12 stupňů. Výškového maxima 630 m jsme dosáhli na rozcestníku pod Bukovou horou. Věž ani Děčínská chata nebyly pro mlhu vidět vůbec. Obrat nastal příjezdem k Homoli. Dojížděli další účastníci a mizely zásoby guláše. Slunce nám vyslalo jedny ze svých posledních paprsků skvělého léta i podzimu. Toho využíváme k prezentaci s novým partnerem STAVCHEM. Na vstupním portálu penzionu se nás naskládala padesátka. Vedle pestrých dresů byla nepřehlédnutelná kravata Pepy Kordy. Po jízdě, občerstvení a focení jsme přistoupili k malému vyhodnocení. Využíváme přítomnosti jubilantů a opožděně dekorujeme Jirku Zimmerta a aktuálně i Jitku. Před vyhodnocením seriálu „Věrnostní program“ nejprve trochu čísel. Na hodnocených akcích bylo přítomno celkem 750 účastníků, z toho 466 bylo oddílových. Ve 24 akcích bodovalo více či méně úspěšně 58 členů oddílu, kteří se poskládali na 30 stupínků… Hlavní cenou jsou kalendáře SK CYKLOTOUR 2014, velkoformátové fotografie a poukázky na odběr zboží v partnerské cykloprodejně. Oceňujeme překonání vlastních limitů u dalších členů, kalendářem odměňujeme ještě 11 dalších a také pořadatele od žlutých vest. Sezona 2013 je téměř u konce. Rok 2014 odemkneme pravděpodobně 22. března.     

Ukončení sezony 2014 25.10. Ukončení sezony a uštvaný kůň. Letošní ukončení sezony se konalo kalendářně ve stejný den jako vloni, ale slunce, které nás hýčkalo téměř celý rok, údajně rozdávalo kdesi v jižní Evropě. Loňská historická maxima, která byla zaznamenána v Klementinu, byla daleko vzdálená a kromě čtyř, kteří odvážně ukázali své kotníky, se ostatní na startu prezentovali s velmi slušným zateplením. Potěšila účast tradičních hostů z Teplic, Roudnice i místních. Někteří dokonce bez ohledu na tělesné šrámy. Do padesátky objednaných gulášů nás ale byla polovina, a tak jsem v duchu spoléhal na autobusovou linku. Kolaři vybírali z jedné trasy, ale síť spojovacích cest milosrdně nabízela i zkratky. Tak jsme se na cestách tohoto ryze podzimního dne potkávali s turisty, sběrateli plodů i jezdeckými povozy. Že kůň i kolo mají svoji hrdost, je známé. Každý z nich si uzurpuje své sedlo pro nejkrásnější pohled na svět. Mlha ve vyšších polohách jakýsi pohled na svět vyloučila, ale hrdost zůstala. Provalilo se, že věkově starší cykloturista Vláďa Starý v kopci za Třebušínem málem uštval koně s povozem. Ten neunesl, že byl předjet cyklistou a ve snaze udržet kontakt po pár metrech zahýkal a náhle zastavil. Vláďa s Rudou pak v pohodě dojeli do Homole. Ani poledne nepřineslo vyjasnění a tak čtyři desítky účastníků nejvíce zahřál guláš paní Horáčkové a teplé nápoje. Jednadvacet bodovaných akcí určilo pořadí v oddílové soutěži Věrnostní program Cyklotouru 2014. Oceňujeme nejlepší členy za pořadatelskou činnost, věrné partnery i jednotlivé členy, kteří naplnili limit daný propozicemi. Pro letošní rok bylo vyhodnoceno 24 členů, což je v pětileté historii nejvíce. Celkové pořadí je uvedeno na webové stránce. Všichni, kteří se dostavili, si odnáší Cyklotourácký obrazový kalendář 2015 a poukázku na odběr zboží v partnerském cykloservisu. Listy kalendáře jsou obrazem akcí, které se konaly v závěru loňského a v průběhu letošního roku. Tímto děkuji Vláďovi - největšímu dodavateli kvalitních snímků, který jich z 25 dodal 13. Není bez zajímavosti, že jeho „srpnový“ snímek Míry Hofmana, který se vyváží historickou lanovkou na Klínovec, vstupuje do archivů. Jedna z nejstarších jednosedačkových lanovek, která byla v provozu od roku 1965, se rozjela následující den naposledy. Turistům bude napříště k dispozici „jen“ moderní kabinková s větší kapacitou. No a vlastníkům tohoto kalendáře zůstane jedna z největších ikon Krušnohoří, díky Mírovi a Vláďovi, navždy.

Ukončení sezony 2015 - 24.10. Ukončení sezony a kdo objel Česko. Ráno se Míra Hofman jenom mihnul na srazu s chlebem a čerstvými houskami: „Vezu to Trudě k snídani a pak jedu rovnou na trasu“. Přítomné dámy poznamenali něco jako že Truda se má. Naštěstí tam byli jenom tři, jinak se to určitě objevilo v návrhu aktivit příští sezony. Chladné ráno přilákalo na start 3 desítky účastníků a to někteří už měli za sebou hezkých pár kilometrů. S velkou radostí jsme vítali Pepu, který ještě před třemi měsíci jel přetěžkou etapu na operačním sále! Také jsme ale věděli, že tentokrát už nepřijede Míra, který jezdíval mezi posledními, i když to měl nejblíž. Pro přesun do cíleného místa ve východním středohoří byly připraveny tři trasy. S uznáním sděluji, že největší zájem byl o tu nejdelší. Možná proto, že s přibývajícími kilometry ubývalo ranní mlhy a slunce přidávalo poslední vlídné pozdravy, což bývá v podzimní krajině čarovné, ne však zahřívající. Příjemně vyhřátá místnost Homolské hospůdky se počtem 41 dojetých a došlých účastníků naplnila téměř celá. Nemalý podíl na tom měl Darek, který kromě toho, že koncem sezony začal dohánět manko v účasti, obsadil 5 míst skupinou, kterou představil jako další členy oddílu. Jednoznačně časově nejdelší trasu si zvolil Zdeněk, který cestu do Homole a zpět pojal jako celodenní výlet v turistickém duchu. Definitivně oznámil, že odkládá kolo, nikoliv však oddíl. Děkujeme Zdeňku, nadále s Tebou počítáme. Vyhodnocení pak začalo krátkou vzpomínkovou pietou na Mirka Novotného. Cyklistika dominovala zbylému programu. Téměř půl roku se Darek nehlásil ke svým abrahámovinám. Dnes se nám podařilo, před zraky přítomných členů oddílu, obléci ho do jubilejního dresu. Byl nejvyšší čas, jinak bylo třeba objednat větší velikost. Hlavní páteří sezony byl téměř naplněný sportovní kalendář. Účast na akcích a pořadatelská činnost, kterou jsme letos doplnili individuální aktivitou. To celé se jmenovalo 25 sezon s Cyklotourem. Stanovený limit překonalo 18 členů oddílu. Blahopřejeme a děkujeme za vytvoření uvolněného sportovního prostředí s výkony, které potěší a současně motivují. Vždyť kdo má více než 1500 km má objeté Česko po silnicích a cyklotrasách, kdo ujel 2 290 km, objel virtuálně Česko podél hranic, a kdo zvládl 3 340 km, ujel letošní Tour de France! Ujeté kilometry daly vyniknout Anežce, která vyhrála kategorii do 6 let výkonem 109 km! Škoda, že se nemohla pro zaslouženou medaili dostavit. Dekorování musí provést v zastoupení táta a my přejeme brzké uzdravení. Pečlivou obrazovou dokumentaci vyhodnocených předkládá Vláďa na svém „zabijáckém fotoalbu“, ale za zmínku stojí, jak i tak volně připravená soutěž, přinesla dramatický boj dvou generací až do konce! Skvělý výkon chlapci! V této výkonnostně motivované části se také omlouvám Stáně, které nebyl do soutěže započítán výkon 149 km, což je o plných 40 km víc, než měla Anežka. V přepočtu je to sice nula bodů, ale za činnost, kterou věnuje hlídání vnoučat, patří k absolutní špičce. Mezi další novinky, které naplňují program oddílu má být premiérová účast Rudy na výletu s KTS, poslední možná šance na objednávku nočních čepců, které doplňují skromnou výbavu vlastivědného kroužku a velká úroda peckovin, které jsou jako plody nevhodnější k pálení. V takové atmosféře nám Pavel Černý ještě připomněl, že v cykloturistice č. 7 vyšel článek o Michalu Třetinovi. Autorům děkujeme. Program byl naplněn a za slunečného odpoledne s dlouhými stíny a posledního dne s letním časem, jsme se vraceli domů s vědomím, že nikdo nebyl ze soutěže vyřazen, tak jako při večerním Star Dance. Tančete s námi.  

Ukončení sezony 2016 - 29.10. Jak jsme nezamkli… Startovní foto s pozadím Mariánského mostu, je druhým z našich počinů za krásnější Ústí. Ten první je už to, že na kole jezdíme nebo kolům pomáháme. S Cyklotourem už 25 let! Jízda po městě sice není jednoduchá, ale jízdu po okolí máme rádi. Kromě dílčího uspokojení, které probíhá už čtvrt století, je to už posedmé s bonusem vyhodnocení. Všechny cesty vedly do Homole. Tři desítky na startu byli připraveni zdolat cyklo delší nebo cyklo kratší. Většina „Béčka“ k ohlášeným kilometrům přidala zprávu „splněno“ a zvolili variantu bus DUK, nebo lokálkovou a pěší šouravou. Atmosféra odměn byla zahájena jubilejními dresy pro Edu a Vaška (ano pro Edu, Evu žádnou nemáme!). Symbolické zobrazení věku bylo jejich druhou tváří nebo realitou. Početné ocenění pak bylo připraveno pro ty, co nejvíce pomáhali a pro ty co nejvíc jezdili. Častá pořadatelská činnost byla oceněna poukázkami na odběr zboží. Převážnou část sportovního kalendáře a ujetých kilometrů jsme transformovali do tabulky pro vyhodnocení části sportovní. Tady se rozdávaly cyklo-ponožky, multifunkční nože a poháry. V obou „kategoriích“ to bylo 62 oceněných, i když velká část bodovala na obou frontách. Bylo příjemné, že převážná část si ocenění přebrala osobně. Když po provedeném vyhodnocení, položil Milan (LT) dotaz, je-li přítomen centrklíč na zamykání sezony, zjistil jsem, že byl v množství přípravného a darovaného materiálu zapomenut! K cenám pro vyhodnocení soutěže, k poukázkám pro pořadatele, k jubilejním dresům, k seznamům, k stravovacím lístkům se centrklíč nepřipojil. Nabídl se, že přinese závoru od stodoly, ale pak jsme událost diskrétně přešli, aniž by si toho někdo všiml. Nejméně Dan, který sezonu nezamyká nikdy, údajně jenom přezouvá pláště a nuluje computery. A když nechával kamarádům sdílet se svojí trofejí okamžik slávy, bylo to pro něj největší vítězství. Své místo už pohár zaujal i v pokojíčku na Paška Poli. Potěšil i zájem o ponožky, pro které jsme se rozhodli po dlouhých úvahách. Někteří chtěli být styloví a požadovali je i pro své partnerky nebo partnery. Těm co kolo neodloží, dokud nenapadne, sdělujeme ať je ani nenapadne jezdit bez přilby, světel a reflexů! Děkujeme všem, kteří přispěli k dobré sezoně! Společně se budeme těšit na tu další!

Ukončení sezony 2017 - 29.10. Sezónu 2017 vichřice neodfoukla! Vyhodnocení sezony 2017 předcházela silná vichřice, nejsilnější za posledních 10 let. Za výrazné pomoci mé ženy Ireny, která si pamatuje všechno, se mi podařilo ukončení sezony zpracovat časosběrným způsobem. Podrobná původní zpráva je v záznamu zkrácena na nejdůležitější fakta:

7:00 – ráno se vzbudím v 7, ale je teprve 6. Kéž by to tak bylo každý den.
7:09 – volá Dan z největrnějšího místa (Milešovka) a ptá se, jestli musí jet na kole.
7:10 – mraky jsou tmavý a hustý, obloha se rozsvítila bleskem a zazněly hromy…
8:02 – rozhlasové zprávy hovoří o nejsilnější vichřici za posledních 10 let, na horách má 130 km.
8:15 – mraky jsou zase tmavý a hustý, dopravní zpravodajství hlásí, které silnice jsou nesjízdné.
8:52 – volá Míra PT, že nechá kolo doma a na Homoli přijede až po poledni.
9:40 – tři tašky a dvě krabice transportujeme s Irenou do auta, vítr nám nic neodnesl.
9:45 – na parkovišti u nádraží je několik aut, ale žádné kolo.
9:52 – na kole přijíždí Pavel a s novou koloběžkou Luboš!
9:53 – nezvyklý nástup Dana v plátěných kalhotách a příchod Hofíka.
9:58 – doprava ústeckého kraje předvádí autobus, kterým za 2 hodiny poveze čtvrtinu Cyklotouru.
10:01 – Irena si půjčuje od Luboše koloběžku a objíždí na parkovišti zkušební kolo. Bojím se, aby
           koloběžku nechtěla pod stromeček.
10:02 – z myší díry vyjíždí Pepa a zachraňuje čest Cyklotouru. „Normálně to jezdím 16 minut, dneska
           to je proti větru za 30“!
10:05 – dostávám zprávu, že na cestě Velké Březno – Homole museli zasahovat hasiči s ostrými pilami.
10:07 – skupinka kol s koloběžkou vyjíždí, Dan usedá na zadní sedadlo auta s komentářem, že už toho
           letos najezdil dost!
10:34 – s foťákem čekám u Velkého Března, blíží se trojice startujících, kterou stíhá čtvrtý jezdec.
10:35 – čtvrtý jezdec je Jarda, který jede z Litoměřic stíhačku proti větru!
10:58 – Luboš má na několika fotkách za sebou stále obě nohy na liště. Systém 6xL 6xP je fikce,
           vypadá to, že má elektroběžku. Dan se svěřuje, že má strach, aby mu nepopadaly oplocenky.
11:00 – jedeme kolem místa, kde padl strom přes silnici, díky rychlému zásahu je cesta sjízdná.
11:15 – provádíme dekoraci prostředí, kulečníkový stůl přikryl „ubrus“ Cyklotouru, na šňůře visí
           zkušební kraťasy.
11:55 – v krajském městě prodal řidič autobusu linky 451 více jízdenek než za celý týden.
12:25 – zelený autobus přivezl na dvě desítky cyklistů z Cyklotouru - v civilu.
12:45 – hostinec v Homoli pracuje s rodinnou posilou na plné obrátky.
13:10 – po pěší tůře vstupují Koštováci a doplňují stav na 45 přítomných. Všichni okouzlují okouzlujícím
           designem z Mallorky.
13:35 – zkušební vzorky kraťasů jsou v oběhu, Kafař podstrčil švagrové falešný nápojový lístek.
13:45 – Kafař venku zkouší variantu na dvou kolech testováním nízkopodlažní koloběžky, prý pro Stáňu.
14:00 – začínáme s vyhodnocením pořadatelských a cykloturistických aktivit sezony 2017.
14:01 – v úvodu oceňujeme sice malý počet bodů, ale statečnou dnešní jízdu Jardy a Pepy na kole.
14:05 – následuje ocenění 36 členů oddílu za pořadatelské činnosti při závodech. Děkujeme!
14:15 – vyhodnocení Bodovačky s Cyklotourem! Za účast a najeté kilometry je rozdáno 44 čepic
           s oddílovým logem. Převážná část oceněných dostává ceny přímo na hlavu!
14:34 – medailové pozice jsou doplněny poháry, vyrovnanost potvrdí předání dvou stříbrných pozic!
14:45 – Stáňa u stolu sděluje, že na poháry uvolní Láďovi ve sklepě poličku od kompotů.
14:49 – čepice na hlavu, oddílový design dresů na zábradlí a pořizujeme skupinové foto z akce!
15:05 – skupina Koštováků věnuje Danovi další okamžik slávy na společné fotce.
15:07 – do oběhu putuje centrklíč. Sezona 2017 je „uzamčena“, další jízdy na vlastní riziko povoleny.
15:15 – po dvou hodinách pobytu v hospodě mění Zdeněk číslo čepice z dvojky na trojku.
15:32 – autobusová linka 451 je opět plně vytížena tentokrát v obráceném směru.
16:00 – uvolněný lokál zaplňují místní štamgasti, aby nasáli zbylou atmosféru velkých cyklistických
           závodů!
17:00 – je tma. Výměna termínu akcí Vyhodnocení sezony a Výlet s KTS, byla po vývoji počasí lepším
           řešením, než se zdála!
18:01 – volá Dan, že letošní pohár je nejhezčí, který kdy dostal!
Den po té -  Luboš neuváženě poznamenal, že materiál, ze kterého jsou dresy, je výborný na čištění oken.
Týden po té - po dnešním úklidu mám ve skříni o 2 dresy méně!
 

 

Ukončení sezony 2018 - 29.10. Zamčeno, ale jedeme dál!  Bez projevů citlivosti na počasí míváme sezonu rozdělenou na letní (skoro samé kolo) a zimní (skoro samá turistika). V přechodovém období, v březnu a v říjnu, si turistika a kolo podávají ruce a pravidelně při tom šachují s hodinkami, tedy s časem. Plánovači by měli radost. Obě období míváme splněné, dost často i překročené. Pro loňské i letošní závěrečné kilometry se nám zvýšila citlivost na počasí a také narostl věk. Ti nejstarší nemusí na kole. Když je deštivo, nevlídno, větrno a zima, jsou nejstarší skoro všichni. Do Homole jezdí i autobus. Výchozím místem bylo opět „Zanádraží“ nebo vhodná autobusová zastávka. Šestice odolných mladíků, s věkovým průměrem 67 let, se spolu s Králem kilometrů vydává po ose. Ve Svádově je zdraví prořídlé davy příznivců. Většina volí delší trasu, zhruba za hodinu odkládají kola do zateplené chodby a obsazují nejlepší místa u okna. Příjezdem autobusu se zaplní zbývající židle, po půl druhé se počítač osob zastavil na čísle 42. Když se hrnce s gulášem vyprázdnily, přišel čas pomyslných medailí. Dáváme je za práci a za výkon, žádné nejsou ze známosti. 32 členů oddílu je má za práci pořadatelů, 50 za výkon na kole. Pomocné kritérium najetých kilometrů dokazovalo nemístnou skromnost nebo zapomětlivost. Přesto je posbíraná hodnota, necelých 120 tisíc km, skoro trojnásobným objetím zeměkoule po rovníku! Každý si můžete tu svoji vzdálenost vložit do cesty, kterou by kolem toho světa zrovna jel. Není mi jasné, jak to udělá Kafař, který svůj úsek projel na pěti kolech. Bezkonkurenčních 12 tisíc si účastí-neúčastí znehodnotil Ďábel, který letos dosáhl pouze na bronz. Neobvyklou vyrovnanost měl boj o první místo. Nechybělo mnoho a na nejvyšším stupni stáli Karel s Jardou společně. Po více než čtyřech hodinách je všechno minulostí. Sál se vyprázdnil a nebýt vytrvalců pod Březňákem, neprovedli jsme tradiční otočení centrklíčem. Vzali to na sebe a hlásí: ZAMYKÁME, ale jezdíme dál! S obdivem všem, kteří bodovali často nebo střídavě. S úctou k nedělnímu výročí 100 let republiky a k dnešní době. S přáním, aby nám to dlouho vydrželo.

 

Ukončení sezony 2019 - 26.10. Sobota za body. Vypadalo to, jakoby se počasí chtělo rehabilitovat za několik změn v letošním kalendáři. Pro prodloužený víkend nám nabídlo příznivé podmínky pro cyklistické zamykání, turistický výšlap i sváteční přídavek. Na sobotní ukončení cyklistické sezony se do Homole vydalo téměř padesát členů oddílu. S úctou k cyklistům uvádím poměr: třetina na kole, dvě třetiny busem! Odměnou cyklistům bylo podzimní slunce již v první stovce metrů nad Labem a první porce sezonního guláše v Homoli. Dvě třetiny, jako pasažéři linky 451, zase pomohli jízdou tam a zpět naplnit dopravnímu podniku tržbu za celý týden. Barvy červené turistické si přinesly na svých tvářích Dana s Anežkou, které do prostoru vyvezla Zubrnická lokálka. Materiální základnu pro vyhodnocení sezony se podařilo nakupit v týdnu před „velkou sobotou“. Menším dramatem byla dodávka dárkových předmětů, které se jednou vrátily pro nečitelnou adresu, a komplikace byly i při druhém pokusu. Materiální základna byla završena výrobou pohárů, kde se podle vývoje očekával dramatický boj o „zlato“. Jistotou byly jen kupony v obálkách za pořadatelskou pomoc. Za získané body byli ve dvou „disciplínách“ oceněni aktivní cykloturisté a aktivní pořadatelé. Jak už to bývá, řada jmen se v počtu 79 vyhlášených, často opakovala. Cykloturisté bodovali na akcích a bojovali na cestách, když točili kilometry. Doplňující kilometry ale nahlásila jen slabá polovina vyhodnocených. Součet dal víc než dvě cesty kolem světa. „Pořadatelské“ body si rozdělilo 48 členů oddílu. Převedeno na čas a hodinovou mzdu pořadatele, je to cca 900 odpracovaných hodin s hodinovým platem cca 41 Kč. V celkovém davu oceněných cykloturistů nechyběly stupně vítězů. Ujeté kilometry posunuly po roce na 1. místo stárnoucího Dana. Ztráta 10 bodů, stála v samém závěru nejvyšší stupeň Pavla V. Třetím místem, se na stupně vítězů po roce vrátil veterán Kafař. Seriál Cyklotour pro Ústí 2019 skončil poslední jízdou. Odpolední slunce příjemně prohřálo podzimní den a schody do Chrámu dobré pohody se tradičně staly místem pro společné foto. Nevzpomínám si, že by centrklíč putoval davem k zamykání sezony. Držela ho Anežka, která chtěla údajně vypátrat kde je poklad Cyklotouru.  Tak ať se daří!

 

Členům oddílu a dalším čtenářům tohoto dlouhého výčtu. Takoví jste byli.   M. K.


Sbohem sezóno 2020
24./25.10.

Ahoj, hlásím dnešní (asi) závěrečný kolovýlet - z domova na hřbitov ve Svádově, na hřiště ve Valtířově a stejnou cestou zpět, rovných 25 km pro každou z nás:-) Do zakončovacího sčítání tedy za 2x Fin rovných 50 kolokilomterů. A dopoledne každá 3 km pěšky, tak k tomu ještě 6 pěšokilometrů:-)
Zdravíme, D+A Fin :-)

Směr milesova lukov bilina vysypka hostomice borislav páska, 45km. Devil

Ahoj, hlásím v sobotu okolo Milady jsme s Mirkou najeli 2x 30km. JTT

Ahoj, sděluji rodinné hodnoty individuálního ukončení sezony 2020.
1) pátek: turistika = Žežický okruh = 2 osoby x 7km 
2) sobota: turistika = Střekovský okruh = 2 osoby x 8km
3) neděle: cyklo = Labská cyklodráha = 2 osoby x 50km + setkání na trase.
M+I=KO

Ústí – Mělník – Ústí = 144km. Darek

Hlásím, že jsem v akci ukončení sezóny najel v neděli 52km. Vzhledem k tomu, že mně zase trápí koleno, volil jsem lehkou trasu po cyklostezce. Před Žernosekami jsem potkal Mirka s Irenou, kteří už se vraceli. Tak jsme si po dlouhé době pokecali. Věřím, že příští rok bude lépe. Zabiják

100km, placka okolo Středohoří. Jirka Pnt

Roudnice – Homole – Roudnice,  na jedny plechový Svijany, 64km. Pavel Š

Bujanov - H.Dvořiště - Vyšebrod – Rožmberk - Bujanov, přesně pade. +10°C, polojasno, všechny nálevny zavřeny, cyklistů nula :-( Čau Mapař