úvod   obšťastník  články   zprávy  kalendář   historie   sponzoři dresy  kontakty facebook


27x ZAHÁJENÍ SEZONY - KRONIKY A OSOBNÍ ARCHIV

Sezónu zahajujeme pravidelně od roku 1993. Tenkrát to bylo 20. března. Akci připravil a vedl Mirek Hofman, tak byl sraz před nádražím Střekov. Naložil nám 70 km přes Děčín – Benešov – Valkeřice a Lovečkovice. Kolik nás tenkrát bylo, není zjištěno. O rok později (1994) to bylo 26. března, opět s Mirkem a opět 70 km. Tentokrát jsme projeli trasu Trmice – Rtyně – Žalany – Milešov – Vlastislav – Třebenice – Lovosice a podle vody do Ústí. Rok 1995 jsme začínali 25. března už v 9 hod, ale v kronice, ani v osobním archivu není dohledán žádný bližší údaj. V dalších letech 96, 97, 98 to byla vždy sobota blízká příchodu kalendářního jara. Měnilo se pouze dojezdové místo, a tak jsme po objetí 50 – 60 km postupně končili ve Vaňovské Kotvě, nebo v Olšinkách.

V roce 99 přišel Míra s trasou „kolem domácího dvorku“. Asi 40 km po okolních silnicích: Trmice – Rtyně – Velvěty – Suché – Modlany – Roudníky – Chabařovice – Č. Újezd – Střížovice – Všebořice – Rychta. Většina byla překvapena brutálním stoupáním do Střížovického kopce 5 km před cílem. Na Rychtě se nám Míra zasmál, že to v okolí neznáme.

Nové tisíciletí začal Míra „klasikou“ již 18. 3. Připravil pro nás 50 km v Českém středohoří. Ve fotodokumentaci je jasně vidět zasněžená Milešovka a sníh v úvozech místních silnic. Ale jelo se.

Rok 2001 byl 17. březnem dosud nejčasnějším datem zahajovací jízdy. Za startovné 20 Kč nás opět provázela nepřízeň počasí. S prvními kilometry začaly padat první kapky, teploměr se moc nesnažil. Projeli jsme nový úsek cyklostezky Ústí – Sebuzín a ve výšce nad 300 m jsme zažili sníh. Na trase byl Honza Živnůstka atakován policistou, který požadoval rozsvítit již rozsvícené světlo.

O rok a týden později: 23. března 2002. Stejná trasa a ve vyšších polohách opět sníh. Policisty jsme nepotkali. Výraz o globálním oteplování se zatím moc nepoužívá.

Skutečné jaro nás očekávalo v roce 2003 a bylo to 29. března. Kdo má kolo, musí ven. Zastávka u hradu Střekov, hřejivé slunce na terase Ploskovického zámku a v Českém středohoří rozkvetly pro vedoucího akce bledule jarní.

Rok 2004 zahajujeme 27. 3. V kalendáři mám poznámku Starý-59, na srazu rekordní účast 50ti oddílových a příchozích cyklistů. Do prostoru se vydalo několik skupin, s Mírou jsme vyjeli Kamýk a poznali Knobložku. Na trase z Litoměřic opustil T. S. nedobrovolně svoje kolo. Případ si vyžádal ošetřením lékařem a šetření dopravní policí.

V roce 2005 vyjíždíme 2. dubna. Opět nám přálo počasí, více než 20 účastníků se fotí pod hradem, a na terase Ploskovického zámku. Na zahradě došlo i na pávy. Pozdní oběd a čerstvé dojmy, jsou na programu v Homoli.

Na zahájení sezony 2006 zveme přátele 1. dubna. Hrozí rozkol. Někteří cyklisté vytáhli do boje pod praporem hesla „Zimě Zdar“, ale převážná většina uhájila jarní myšlenku společným skandováním „Zimě Zmar“ a jelo se!  

V roce 2007 se aprílový start mimořádně v neděli, nesl jako protest za povinné nošení přileb a proti pokutám za pády z kola. Slavnostní odemčení sezony centrklíčem, provedl poprvé nejstarší účastník Pepa Korda. Se zručností mechanika nejstarších favoritů otočil 2x proti směru hodin a mohli jsme vyjet. Informace o postupu rekultivace a stavu cyklotras u Milady nás zavedla k pohledům z jižní strany. V trase nechyběla vyhlídka Dubická vyhlídka a sezona se odemykala i v cílovém Koštově.    

29. březen 2008: téměř 4 desítky majitelů nejrůznějších kol zaplavili parkoviště, které bylo v přestavbě. V doprovodu jednoho úředního majáku se dlouhý had protáhl městem a pokračoval do Chabařovic, kde se u přesunutého husitského památníku přidala další skupina pod vedením samotného pana starosty. V Roudníkách byl poprvé servírován jarní guláš, kterého bylo vydáno na 60 porcí. Pohled na klidné jezero jsme doplnili pohledem na tekoucí vodu v Dubicích.

2009: Zahájení se skloubilo s příchodem jara 21. března. Na srazu zářily nové řetězy, ráfky i pláště, na některých kolech ale zůstalo loňské bláto. Odemykací rituál cyklistickým centrklíčem a jedeme. Naše cesta vedla ke královskému prameni, na královské pole a údolím řeky Bíliny. V domluvený čas dojíždíme do prémiové štace Roudníky, po prázdné návsi právě spěchá usměvavá paní hostinská a my zcela zaplňujeme otevřený lokál. Brzy na to velí kuchař nástup na guláš a my oceňujeme jeho kvality.

2010 - 20. březen: skupinu vyvedl z města policejní maják, další zastavení bylo v zámeckém parku v Trmicích. Ještě nikdy jsme nezahajovali sezonu na zámku, ještě nikdy jsme nezahajovali sezonu za přítomnosti televizní kamery! To si za námi našla cestu regionální televize Lyra. U Královského pramene a u nedalekého pomníku Přemysla Oráče snad nikdy nebylo pohromadě tolik kol. „V tom vyšlo slunce nad Královským polem a jaro bylo povoláno do našich dnů. Všude tam, kde se Přemysl na svém bělouši ubíral krajinou, pak cyklostezky zbudovány byly…“ V Roudníkách rozdává pan Krška 45 porcí guláše!

2011 – 26. březen: Zima z posledních sil. Po úvodních fázích jízdy, zastavování a focení, jsme se věnovali barokním mostům na řece Bílině. Když u historického s kamennou dlažbou ochotně zapózoval Prokop se svým favoritem, trochu se přiblížila i vzdálená doba dlážděných silnic. Síť propojených cest nám přivádí v protisměru některé účastníky akce, tak že se vzájemně potkáváme. A v Roudníkách? Po naplnění kapacity lokálu jsme obsadili ještě 5 stolů v sále. Desítky spokojených žaludků oceňují umění mistra kuchaře, který dokonce prozradil, jak se s takovým kancem zachází. Vydáno 65 porcí!

2012 – 24. březen. Místo srazu se slušně zaplnilo již půlhodinu před odjezdem a z různých směrů kol stále přibývalo. Převahu místních vyvažovali zástupci z Teplic, Litoměřic a Mělnicka, zástupce měla i Praha! Pravdou je, že centrklíč viděli mnozí poprvé. Zahrada Trmického zámku se stala druhým shromaždištěm a příležitostí zjistit, kolik že porcí guláše bude potřeba. Poslední informace do cílového místa zněla: …jede nás asi 90! Na to se z Roudníků, vzdáleného asi 6 km, ozvala rána. Jak jsme později zjistili, naštěstí to nebylo z hospody. Nejmladší účastnice dvouletá Ema a nejstarší 72letý kmet Míra Hofman dostali ceny od Českého rozhlasu Sever.

2013 - 23. březen. Na ruku nám šli i v Lidlu, když vyhlásili slevy na cyklistické zboží. S blížící se sobotou se však začaly teploty měnit špatným směrem, a tak mě napadlo, že v tom Lidlu zapomněli nabídku doplnit o zimní věci. Úroveň teplot dokonce podnítila některé účastníky k návrhu pojmenovat akci jako poslední zimní vyjížďku nebo „odemykání“ dokonce přeložit. Úvahy o změně termínu však měly trvání jen několik hodin, než v úterý roztál čerstvě napadaný sníh. Všechno platí, sraz na Míráku! Neslo se linkami e-mailové pošty a SMS zpráv. První sobotní jistota těch, kteří se chystali na akci, byl pohled na teploměr. V Ústí hodnota blížící se -8o C, v okolí Danova ranče -15o C! Z loňské téměř stovky přijela třetina. A taky Třetina (tedy Michal) a s ním desítka přátel z okolí Mělníka až Prahy Když ani v poledne neměl teploměr odvahu překročit hranici mrazu, a zažívám na vlastní kůži pocit z knihy Milana Silného, že „…v teple hospody je svět krásný.“

2014 – 29. březen. Posunutí původního termínu, kvůli koordinaci sportovních a kulturních akcí města bylo nejlepším rozhodnutím. Příznivé počasí, podpora města a spojení několika akcí podpořilo účast místních i hostujících cykloturistů. Necelou stovku na startu doplnili na trase další skupinky, a tak bylo v Roudníkách vydáno rekordních 115 porcí jarního guláše! K cykloturistice a občerstvení se přidaly kulturní nabídky. Mimořádně otevřený kostel Sv. Václava v Roudníkách a Muzeum mlýnků v Chabařovicích, kde byl každý návštěvník odměněn plechovkou nealkoholického piva. Slunce svítilo celý den, žádná zpráva o defektu.

2015 – 28. březen. Jaro už trvalo přesně týden, při focení a rozboru přítomných překvapilo několik zástupců žákovských kategorií, dva psi s mobilními přívěsy, dvojice na tandemovém kole a početné dámské zastoupení. Úvodní setkání narušila vlaková nehoda a komplikovaný příjezd mělnické skupiny. Za hrdiny byli ti, kteří sedli na kola a na guláš dorazili po vlastní ose. Když byl počet účastníků doplněn u Trmického zámku a Královského pramene, bylo jasné, že se na místních silnicích a cyklostezkách pohybuje asi stovka přátel kola. Protokol okamžiků je zdokumentován. Ukažte to svým známým, ukažte se svým dětem a svým vnoučatům! Ať vidí, jak jste si to užili.

2016 – 26. březen. Význam letošní 25. sezony, posílila další akumulace cyklistů z okolí. Po opakovaných návštěvách přátel z Teplic, Litoměřic, Děčína, Roudnice, Mělníka, Prahy a Dolních Zálezel, jsme tentokrát přivítali příznivce z Mostu. Protokol statických a mobilních okamžiků je zdokumentován v prohlížeči na přiloženém odkazu. Věřím, že se tam všichni najdete. Zejména v úseku od náměstí k památníku Přemysla Oráče. Závěrem vzkaz od osoby velice povolané: Pěkný předvelikonoční čas, krásné jaro a v sezoně jen samé krásné zážitky. Jiří Říha – CYKLOKNIHY.

2017 – 25. březen. Nabídka starosty Záhoříka z roku 2008, naše zahajování nasměrovala k Jezeru Milada. Od těch dob se 1x změnil starosta, 4x nájemce hospody a 5x směr jízdy. Gulášový bonus zůstává, letos byl podesáté. Za tu dobu jsme v Roudníkách slupli asi 700 porcí guláše! Malý vodní příkop na cestě rozdělil kola na čistá a kola od bláta. Ohrada s domácími zvířaty zase oddělila jednotlivce, kteří si zabečeli při jízdě a jeli dál, od rodinných výprav, které zastavily, a jednoslabičně si povídali - s těmi za plotem. Cílové místo v Roudníkách bylo na skupinový nájezd připraveno velmi dobře. Guláše dostatek, vhodná nabídka nápojů, v sále předehřáté topení, nikdo nečekal. K tomu zpracované video, tak se po letech podívejte, jak vám to slušelo.

2018 – 24. březen. Letošní jaro na nás „vlítlo“ přesně podle kalendáře ve středu 21. března, ale nevydrželo. Cestu doplňovaly neobvyklé vrstvy posledního sněhu z nedávného přídělu. Sníh? Ten jsme při zahájení u Milady ještě neměli. Zámecké foto zachytilo největší skupinu. Znalost cest v okolí Milady má po letech každý, a tak následoval značný rozptyl zúčastněných kol. Královský pramen poctila zastávkou slabá polovina. Pro hejno komárů to byl vítaný rozruch a z nezjištěného důvodu začali zmateně útočit na roudnickou krev.

2019 - 23. březen. Kalendář jsme na patřičná místa rozeslali už začátkem února a docela se to vyplatilo. V zástupu na počasí jsme přišli hned na řadu a ještě jsme si mohli vybrat. Zadali jsme požadavek: na nebi azúro, na teploměru dvacítka. Tlakové vlny se po celou dobu nepřehledně vlnily, ale tři dny před akcí přišlo z ČHMÚ potvrzení. Nejtepleji bude v Ústí, a tak jsme dva dny před akcí navýšili počet porcí. Pro všechny byl nový Průvodce Labskou cyklostezkou od oddělení cestovního ruchu a reflexní pásky od BESIPu. Ožily i ty úžasné stroje, které nám vlastním pohybovým ústrojím nebo skrytou energií dodávají pocit, že jsme za těch 27 let, co zahajujeme cyklistickou sezonu, moc nezestárli. Cílová hodnota byla 57 dospělých kol, jedno dětské, dvě koloběžky a jeden pěšák! Elektrickou jednotku tvořilo 11 kol, to je 18%. Jezdíme s energií i na energii!

2020 – Titul loňského článku zněl, JSME O KOLO DÁL. Ve skutečnosti jsme od první zahajovací jízdy dál o 27 let. Nikdy nás nenapadlo, že by mohlo dojít k přerušení. Tak brzký návrat!         mk