úvod   obšťastník  články   zprávy  kalendář   historie   sponzoři dresy  kontakty facebook

 

3x ZAHÁJENÍ NA KONCI BŘEZNA

PÁTEK: skoro 3 měsíce jsme chodili kolem našich kol a říkali jsme jim JEŠTĚ NE. Oblékali jsme teplé prádlo, bundy, obouvali jsme turistické boty. Vysvětlovali, že koronáč je daleko agresivnější než před rokem. Dost dlouhá zima i pro rekreační kolo. Cykloturistikou začínáme v pátek 26. března. Vybrat směr, abychom nebyli v davu, se povedlo z části. Jedeme do údolí řeky Bíliny. Po silnicích s opatrností, neboť na nich zůstávají zimní výtluky. V Tovární je cyklopruh znečištěn, že je skoro neviditelný. V Předlicích nás předjíždí červený Ford, z jehož okénka nám kyne sobotní oslavanec Vladimír. Cílem bude asi Koštovská zahrada. My volíme trasu po CT 3071 do Stadic a pokračuje do Velvět. U pomníku Oráče se musíme nějak srovnat, abychom se vešli na foto z našeho zahájení. Za Brozánkami odklízím ze silnice dvě izolační desky, ležící uprostřed. Že by se někdo pokoušel zateplovat silnici, o tom pochybuju. Ale kdyby je někdo potřeboval, leží na svahu vpravo. K jarní romantice Irena zatoužila po jízdě kolem rybníka. Nádrž za Rtyní je málo atraktivní a navíc je obležena rybáři. Předkládám trumf a zadní cestou se vracíme do Malhostic. Velký rybník má přírodní prostředí, vodní ptactvo, klídek. Chybí jenom lavička. Tak sedíme na kameni, ukusujeme energetickou tyčinku a sušenky. Přejezd dálnice v Malhosticích je na první jízdu docela makačka. Sjezd do Suché zase ukáže, že z kopce to frčí skoro padesátkou. V Modlanech už jsme na rovině a míříme k Miladě. Celý okruh je v příjemném asfaltu, to samozřejmě láká spoustu malých i velkých bruslařů, pěšáků i koloběžkářů. Při jízdě je třeba více opatrnosti a předvídavosti. Příjezdovou silnicí k elektrárně a k zámku si jedeme pro druhé potvrzení našeho zahájení sezony. U zámeckých schodů, kde se v letech minulých seřadilo až 80 cyklistů, stojíme dva. Další zatím nepřijíždějí. Společný akce jsou stále omezený, jsme rádi za tu jízdu po okolí. Po první jarní padesátce vzdoruje zadek, kterému není příjemné tvrdé sedlo.

ÚTERÝ: jaro nabralo zvýšené otáčky, jako by chtělo dohnat zmeškané dny. Vábidlo pro druhý výlet znělo: TEPLOTA. Výlet jsme nasměrovali na „Labskou“ proti proudu. Noviny přinesly zprávu, že se konečně (asi po pěti letech) začalo pracovat na opravě cyklostezky mezi Brnou a Sebuzínem. Jestli to není jenom plán na dobu …až budou peníze, jsme jeli prozkoumat hned. S  romantikou zdymadel a hradu Střekova za zády, se vydáváme na naší CT 2, která podél Labe už povozila tisíce cyklistů. Z mohutných topolů, které lemovaly cyklostezku, zůstaly nízké pařezy. Kvalitu cyklostezky to zatím nezměnilo, ale první krok, který snad povede k odstranění dopravní značky „CYKLISTO SESEDNI Z KOLA“, je vykonán. Sebuzín projíždíme za tratí a při jejím přejezdu odhalujeme stanoviště Policie, která střeží hranice okresu. Nikomu jsme to neřekli a po cyklostezce pokračujeme v naší trase. Děsivou kulisou působí i alej prořezaných dubů u přívozu. Za večerního šera, zatažené oblohy a vydatné bouřky, by se tady dal točit nějaký horor. Posedávající cykloturisté u zavřeného občerstvení zatím čerpají z vlastních zásob. Den otevřeného okénka má být 2. dubna. Poslední dobou rádi zajíždíme do Píšťan. Úhledná a čistá obec, kdysi v minulosti známá těžbou kvalitního písku. Jeho ztuhlá forma drží dodnes pohromadě vltavská veledíla Slapy a Orlík. Tady je v sypké podobě příjemnou vrstvou pískové pláže. Odpadky a nepořádek v obci nenajdete, výzdobu města ano. Než v létě zaslechnete hlášení místního rozhlasu, ampliony se rozezní nějakým hitem skupiny ABBA. Přívoz zatím nejezdí, ale starý přívozník, je člověk oddaný svému řemeslu. A u přístavu mají novou zvoničku s nádherným tónem. Když si nebudete přát blbosti, na druhý břeh se dostanete. Naplněni místní pohodou nacpeme do pixelů velikonoční výzdobu z návsi a startujeme k návratu. Do povědomí si ukládáme záznam jízdy v opačném směru. Takový byl letošní druhý výlet.

STŘEDA: moje žena si ke svému životnímu jubileu přála výlet na kole. Žádný lázně, žádnou oslavu, ale společný výlet na kole! A protože všechna ostatní přání v průběhu roku plním, stačilo málo. Zajistit počasí, připravit čisté kolo a vymyslet trasu. Přání bylo vyslyšeno. Den je od rána projasněn sluncem, kolo je garážmistrem vedeno jako 1+ a trasa 55 km po okolí je v letošní sezoně novinkou. Slavnostní oběd povýšil den na výjimečný. Krátce po poledni vyjíždíme ulicemi čtvrti KB, abychom se přes Mm napojili na CT2, mezinárodně nazvanou jako 2 EV7. Vjezdové parkoviště u hřiště je skoro plné, cyklostezka je na průměru. Ve Velkém Březně nás u přívozu zastaví objížďka. Návrat na CT je asi po 800 m, cestou ze silnice vidíme cyklisty, kteří tlačí kola ve štěrku. K plynulému návratu při odbočování vlevo přispěl galantní řidič! V nejvyšší teplotě posledních dnů odkládáme vrstvu a stahuje návleky z rukou. V Děčíně končíme na travnatém břehu řeky. Do měkké trávy pokládáme kola, zatím co my usedáme na tvrdý beton, ukusujeme tvrdou tyčinku a suché suchary. Narozeninový mejdan. Zpáteční cesta už nebyla tak volná. Vrcholem bylo plné parkoviště a totálně ucpaná příjezdo-odjezdová cesta ve Svádově.


Elektrická křižovatka (28. 3.)
V turistice jsme měli týdenní přestávku, od začátku roku vlastně první. Pro pobyt mimo bydliště stále trvají okresní limity, ale na mapě nejbližšího okolí jsem s čistým svědomím položil ukazováček nedaleko Malečova. Přesunem na parkovací místo pod Lucemburkovým kopcem, dostala trasa dobrou startovací pozici ve výšce 546 m n. m. Vycházíme směrem na Pohoří, malou vesnici, která patří pod Malečov a má k poslednímu sčítání 9 domů a 29 obyvatel. Nejstarší písemná zmínka je stará přes 800 let, tři venkovské domy patří mezi pamětihodnosti. Po necelém kilometru, se blížíme k vršku na pravé straně. Sucho a nízká tráva na louce, dovolí cestu na samý okraj. K vrcholu je ale brzy neprůchodná. Na několika místech jsem v pixelech zaznamenal pouze jarní kvítek, zajímavě položený kmen stromu a další „stromovou rodinku“. Mimo les nás z louky tušil, ale asi neviděl, mladý jelen. O půl kilometru dále se přibližujeme k dalšímu, tentokrát pojmenovanému kopci Homole (480 m n. m.) Výškově je o 10 m nižší, ale řídký porost a prošlapaná pěšina nás zavádí až k vrcholu. Skalní bloky na vrcholu poskytují výhled do okolí, lavička a vzpomínková deska připomínají životní místo jistého Ondráška. Přístupný vrchol o pár metrů výše je místem pro foto. Při sestupu pak narazím na skálu s jedinečnou strukturou, nedaleko u potoka už vykvetly bledule. Pokračujeme po velkoplošné louce, kde se nám otevřel výhled na středohoří s jasně definovaným vrcholem zříceniny hradu Blansko. Labe, které se klikatí kdesi v údolí, je neviditelné. Po rovné louce míříme k třetímu vršku, též bezejmennému. Několik skalních bloků, zaznamenaly přítomnost sprejerů. Výhledy překrývají stromy. Pokračujeme ve směru elektrického vedení. U obce Březí ho tady jistí sedm ocelových a betonových sloupů, které směrují dráty do pěti směrů. Obcí nás vede žluté značení, které tady dosahuje nejnižšího místa trasy, pouhých 375 m. Podél Olešnického potoka se však nekompromisně zvedá a do Malečova šlapeme stále do kopce. Pohledem zpět je Březí romantickou vesnicí v údolí. Na úrovni rozcestí se vyčistila oblačnost a v dálce se objevila severní hradba s Děčínským Sněžníkem a Groser Zschirnstein. Jeho vzdálenost je asi 25 km. Dnešní trasa = 10 km.

Kolem Podlešínské pláně (4. 4.)
Velikonoční neděle je od rána slunečná, ale teploměr stěží šplhá nad desítku. S odpolední turistikou míříme do nedalekého místa krásných vyhlídek na Portu Bohemiku. Oblast, kterou z jedné strany omezuje řeka Labe a z druhé dálniční tepna, vytváří zajímavou náhorní plošinu s krásnými vyhlídkami. Jako srdce ve středu oblasti je Stebno, které do okolí nabízí pět směrů. Po zaparkování u hřbitova vycházíme směrem přes Volskou pláň, jinak též cyklotrasou 3092. Vede nás trochu více než kilometr po žluté, k odbočce na vyhlídku Skalky. Hluboké údolí řeky Labe tady s vrcholy protějšího břehu patří mezi nejkrásnější. Dole v Labské zatáčce podél břehu z obou stran domy a zahrady Dolních Zálezel a Sebuzína. Z malé dálky se svými tvary připomínají nezaměnitelné vrcholy Milešovka, Kletečná a Lovoš s Kybičkou. Návrat na okružní cestu, nás vede k rozcestí nad Chvalovem a severním směrem k další parádě, k vyhlídce Skály. Jedinečný pohled na řeku, které stojí v cestě Vaňovská zdymadla. Ochrana Labské cesty, Střekovský hrad a po obou březích rozložené město Ústí. Pohled zvýrazňuje odpolední slunce. Na okružní cestu z pravého břehu dohlíží Vysoký Ostrý. Víkendové kempingové místo několika turistických skupin příliš neřeší covidové omezení. Pokračujeme přes vzkvétající obec Podlešín s renovovanou kaplí sv. Jana a Pavla po menší vrchařské prémii scházíme zpět k centrálnímu Stebnu. Trasa 8,5 km.

Březnová turistika: 12 x =91 km